Emoční problémy prvňáčka

Máme za sebou první polovinu září – prvního měsíce, kdy váš prvňáček začal chodit do školy.

 

Vstoupil do nové edukační etapy, kdy školku vyměnil za školu a nyní již na něj nečekají hračky, ale zcela jiné činnosti. Lavice je pro něj místo, kde tráví většinu dopoledne a hračky na něj čekají až v družině nebo doma.

 

Pro vás, rodiče, je to také změna, kdy dohlížíte na to, aby dítě udělalo domácí úkoly a připravilo se do školy a nejen to.

 

 

Noví kamarádi, jiný denní rozvrh je důvodem psychického napětí u některých citlivých dětí, které se stále ještě adaptují na novou situaci.

 

Sama to vidím, učím prvňáčky již řadu let a snažím se pomáhat rodičům pochopit to, co se s jejich dítkem děje.

 

 

Co je pro dítě největším úsilím na začátku první třídy?

 

 

-vydržet sedět v lavici

– mluvit jen, když se přihlásí

– poslouchat paní učitelku

– rozumět pokynům

– vykonávat různé nové činnosti

– najít si nové kamarády, kteří jej budou respektovat

 

 

Někteří rodiče pozorují jiné chování dítěte.

 

Může se stát, že je dítě přecitlivělé – často pláče nebo křičí, má výbuchy hněvu, vzdoruje,  trpí nespavostí nebo sledujete u něj nějaké tiky.

 

To vše může být důsledkem této nové situace.

 

Dítě, když cítí velké napětí, po návratu domů ze školy je unavené, podrážděné a podvědomě vyvolá hádku.

 

 

Proč?

 

 

Protože potřebuje uvolnit nahromaděné emoce a napětí. Jiné dítě bývá plačtivé z jakéhokoliv důvodu.

Nervová soustava šestiletého nebo sedmiletého dítěte se stále vyvíjí, její vývoj je individuální, proto dítě není schopno udržet své emoce na uzdě a kontrolovat je.

 

Co můžete udělat vy?

 

Hodně.

 

♣ Dopřejte mu společný čas s vámi. Moc vás nyní potřebuje.

♣ Vezměte dítě ven, na kolo, na hřiště, povídejte si s ním, hrajte si spolu, nenechávejte jej samotné s jeho myšlenkami.

♣ Pěstujte návyky, tak zvanou rutinu – činnosti, které se budou opakovat každý den, aby dítě vědělo, že se vrací domů a ví, co má očekávat.

 

Potřebuje mít jistotu, že vás má a že se ty jeho, domácí činnosti stále opakují. Je to stále malé dítě.

 

Pamatujete, když bylo vaše dítě miminko? Také jste měli zajeté nějaké schéma dne, zvlášť večer, když jste koupali, krmili, uspávali…dítě potřebuje rutinní činnosti, stále opakované dokola.

 

Stává se mi také, že si rodiče u svého dítka všimnou regresního chování, jako by se dítě vracelo zpět do svých 4 let a chovalo se velice dětinsky.

 

To je v pořádku, děje se to jako odezva na nové situace a překážky. Naštěstí tento regres vymizí po pár měsících a dítě se stává více sebevědomé a vyrovnané.

 

Čas, kdy se dítě vyrovná s těmito problémy je individuální, ale vaše role – rodiče je nezastoupitelná a právě vy hrajete hlavní roli v životě vašeho prvňáčka. Určitě to společně zvládnete a vaše dítě bude usměvavým a šťastným dítkem!

 

 

Chce to trpělivost a někdy pevné nervy.

 

PS: I já jsem takové situace zažívala – třikrát, jelikož mám 3 syny. A mohu napsat, že to nebylo lehké, trpělivosti jsem se musela naučit a i když jsem vyrovnaný a klidný člověk, taky jsem se několikrát neudržela.

 

Pomáhalo mi  uvědomění, že tato nová situace je přechodná a že je třeba na začátku dítě opečovávat a být s ním, aby mělo jistotu, že budete stát u něj kdykoliv, kdy to bude potřebovat.