„Hurá, hurá, budeme psát perem!“ – slyšela jsem výkřiky prvňáčků, kteří se již nemohli dočkat, kdy přijde ten důležitý DEN.
Jelikož období leden – únor byl na naší škole kritický, pokud se jedná o zdraví, děti byly stále nemocné a střídaly se. Nikdy nebyl plný počet, stále nás byla polovina. Já jsem také onemocněla, proto se vše trochu posunulo.
Již jsem psala v článku „První pero pro prvňáčka“, že v naší třídě začneme psát perem všichni najednou.
Co mě k tomu motivovalo?
O tom jsem se rozepsala v článku První pero pro prvňáčka. Prožila jsem si zklamání spolu se svými synem, který začal psát perem jako poslední žák ve třídě.
Proč?
Protože je levák.
Protože nepíše hezky.
Protože, kdyby psal perem, psal by ještě hůř….
Pláč, pocit prohry, zklamání… znám to důvěrně … a následné bolesti bříška, které byly výsledkem ne vždy otevřeného přístupu paní učitelky.
Pro mě bylo naprosto přirozené, že budu dávat všem dětem stejnou šanci a že dítě, které ještě není vyzrálé a připravené nepocítí, že jiní jsou na tom lépe.
I když to trvalo déle, vůbec toho nelituji, důležité pro mě je to, že všechny děti byly šťastné.
A dopadlo to skvěle!
Nastal DEN D – kdy si děti měly donést své PRVNÍ PERO.
Na začátku jsme si popovídali, jak vzniklo písmo, čím se kdysi psalo, ukázala jsem jim opravdová pera s hroty, která se namáčelo do inkoustu.
Nejdříve se používala pera rákosová, později pera brková z hus a také ze vzácných ptáků.
Ke psaní sloužily speciální nakloněné psací stoly a psalo se na pergameny, později na papír. Psalo se inkoustem, do kterého se namáčelo pero.
Ukazovali jsme si obrázky a děti nevěřily vlastním očím, jak to kdysi bylo.
Později jsme se zaměřili na naše krásná barevná pera, na způsob, proč a jak píšou, ukázali jsme si bombičku s inkoustem uprostřed, a také způsob, jak je třeba s perem zacházet.
Následovaly uvolňovací cviky rukou, které navozují správné psaní – mnohdy si neuvědomujeme, co všechno je důležité, aby dítěti nebolela ruka, aby nebylo unavené. Různé tipy a rady jsem shrnula v tomto článku.
A potom ….děti poprvé začaly psát do sešitu perem.
Krásně u toho seděly, moc se snažily a když jsme si ukazovali jednotlivé sešity, byly hrdé samy na sebe.
Vždy si říkám, že je to tak krásné povolání a hlavně práce s prvňáčky, kdy mohu být svědkem velkého vývoje, ve kterém dostanete malé, předškolní děti, které neumí psát, číst a počítat a během roku vidíte obrovské pokroky v jejich dovednostech.
A také pozorujete, jak jim každá maličkost udělá radost, jak si všeho cení a úsměv na jejich tvářích je k nezaplacení.
Ke konci hodiny děti obdržely diplom, který jsem jim připravila, aby nezapomněly na ten důležitý den.
A co se změnilo od toho dne?
♣ Děti se moc těší na každé psaní.
♣ Písmo u dětí, které jej neměly úhledné, se změnilo a píšou lépe.
♣ Děti tolik netlačí na pero, protože nemůžou, poškodily by tím hrot. Už ví, že s perem je třeba zacházet jemněji než s tužkou.
A opět bych tady chtěla připomenout důležitou věc:
SPRÁVNÝ ÚCHOP JE VELMI DŮLEŽITÝ A HODNĚ PODCEŇOVANÝ.
Často jsou rodiče přesvědčeni, že se správnému úchopu dítě naučí v první třídě.
Určitě NE.
Tento návyk se vyvíjí v předškolním věku a je hodně důležité, jak pracují s dítětem ve školce a stejně tak, jak pracujete s dítětem doma.
Pomáhejte dítěti zafixovat správný ŠPETKOVÝ ÚCHOP – dítě drží tužku podobně, jako špetku soli při solení jídla.
Tužka leží na prostředníčku, palec ji přidržuje. Ukazováček je seshora jen položený, aby ním bylo možné poťukat, zespoda je bříško palce. Tužka směřuje k papíru šikmo, nikoliv kolmo, protože leží v prohlubni mezi palcem a ukazovákem. Mezi hrotem tužky a prsty by měla být mezera asi 3 cm.
Špetkový úchop se objevuje u dětí ve 4 letech a fixuje se v 5 letech.
Co mohu udělat, pokud bolí prsty nebo ruka, když dítě kreslí nebo píše?
Každopádně přerušit kreslení, psaní a zapojit uvolňovací cviky rukou a prstů.
Jaké?
♣ Hrajeme na piano, pak na trumpetu, na kytaru, na flétnu, na housle. Ukazujeme – simulujeme prsty pohyb deště, jak malinko prší, více prší, leje…
♣ Hádanka Leze, leze po železe.…prstíky utíkají po zádech maminky, po levé ruce, po pravé ruce…
♣ Krouživé pohyby ramen – děláme mlýn nebo rukama letíme jako ptáček.
♣ Krouživé pohyby loktů a zápěstí.
♣ Potom si pohladíme levou rukou pravý hřbet ruky, následně pravou rukou levý.
Pomáhejte dítěti správně držet pastelku, bude mít na začátku školní docházky velkou výhodu. K tomu přispívají i trojhranné pastelky, tužky a pera, které navozují správný úchop.
Všechny nezbytné dovednosti, které malý předškolák potřebuje pro dobrý školní start, jsem shrnula v CHECKLISTU PŘIPRAVENÉHO PRVŇÁČKA, který si můžete stáhnout ZDARMA.
Inspiruji ženy, jak se stát spokojenou “mámou manažerkou” svého života, která svou roli zvládá s elegancí a nadhledem. Ukážu Vám cestu spokojeného dítěte a trpělivého rodiče, kteří společně objevují barevnější svět. Můj příběh najdete tady
Autorka e-booku „4 způsoby, jak se naučit číst z obrázku dítěte“.