Moment, který pomohl mým dětem se otevřít

Popravdě, trvalo mi to dlouho…

 

 

Představte si, že se najde denně taková chvíle, moment, kdy je Vaše dítě klidné, usměvavé, milé, hodné a otevřené ke komunikaci s Vámi.

 

  • Kdy s Vámi rádo hovoří o všech jeho prožitcích, prohrách, konfliktech nebo taky o všem, co prožilo během dne, co se mu líbilo, z čeho mělo radost.

 

  • Kdy cítíte, jak se Vám otevírá a jste jediná osoba, které věnuje tato slova.

 

  • Kdy vidíte dítě právě takové, jaké uvnitř doopravdy je.

 

  • Kdy si uvědomujete, že Vy jste tím rodičem, který jej naučil tolik věcí a celá Vaše výchova nebyla k ničemu, že jste vychovali šťastné dítě, které právě vidíte před sebou.

 

 

Dali byste hodně za takovou chvíli…

 

A taková chvíle existuje!

 

Na první pohled se nejedná o nic zvláštního. My, rodiče a zvlášť my, matky, pro které slovo ČAS hodně znamená, takový moment jen tak nenajdeme. Chodíme kolem něj den co den.

 

  A dokud jej nenajdeme, budeme přicházet o ten nejbližší kontakt se svým synem či dcerou.

  Nedozvíme se, co vše dítě potřebuje a ochudíme jej o uvědomění si pocitu bezpečí a pochopení, který mu jako rodiče dáváme.

 

 

Odpověďmi takovými jako:

 

„Jsem unavená“.

„Už nemám čas“.

„Mám právo na svůj volný čas“.

„Celý den jsem pracovala“.

„Mám nárok už mít chvíli klidu“.

 

….odsouváme tu magickou chvíli na neurčito…a pokud byste ji neobjevili, přišli byste Vy a dítě o hodně.

 

Určitě už víte, o jakou část dne se jedná. O ten nejdůležitější moment – před spaním, kdy dítě leží v postýlce připravené ke spánku.

 

 

Ale nejedná se mi jen o čtení…

 

Protože určitě hodně z Vás čte před spaním pohádky a je to to nejlepší, co můžete udělat! O tomto zcela určitě napíšu článek.

 

 

Čtení je skvělá činnost, která pomáhá ztišit dítě, rozvíjí představivost, myšlení, obohacuje slovní zásobu a rozvíjí jazyk, mluvení.

 

Pro malé děti do cca 3  nebo 4 let je čtení rovněž komunikací s rodičem, jelikož se dítě hodně ptá na věci, které právě slyšelo, rozebírá jednotlivé postavy, situace, rodič vysvětluje a diskutují na nějaké konkrétní téma. Je to vlastně rozhovor, u kterého my, rodiče, vyjadřujeme své názory, které dítě bere za své.

Později, když je dítěti 4, 5, 6 let, již nemusíme tolik vysvětlovat a čtení se stává pouze jednostranným přijímáním informací či příběhu. Zavírá se knížka, pusa na dobrou noc a spinkej. Ale to není vše…..

 

 

A o to tady jde.

Trvalo mi dlouho, než jsem si uvědomila sílu tohoto momentu.

 

 

Pro mě chvíle, kdy mohu vyslechnout své děti, je hodně důležitá. Pro ně je to možnost, kdy mohou vyjadřovat své emoce, říct mi o svých problémech. Díky tomu cítí, že jsou pro někoho důležité, že se o ně někdo zajímá a že je někdo poslouchá.

 

 

Všichni to takhle máme – jsme rádi, když nás někdo vyslechne. A vůbec nemusíme vyjadřovat svůj názor. Stačí, když posloucháme.

 

⇒  Dítě, které leží v postýlce, je již zklidněno po přečtené pohádce a v jeho hlavičce mu začínají proudit myšlenky.  Myšlenky, ve kterých se promítají vzpomínky na různé zážitky daného dne, na situace, které prožilo, na kamarády, se kterými se setkalo, na emoce, které prožívalo.

 

⇒  Je to ten moment, kdy se dítě otevírá a potřebuje právě Vás, abyste jej vyslechla. Potřebuje si povídat a probrat to, co bylo pro něj důležité během dne.

 

⇒  Čeká na to, abyste si sedla na kraj postýlky a poslouchala. Najednou se mu vše vynoří z paměti, potřebuje to někomu sdělit, vyvětrat emoce. které má v sobě. Potřebuje se emočně vyčistit.

 

 

⇒  Nemá na to čas během dne. Když přijde ze školky domů, často na otázku: Jak bylo ve školce – odpovídá krátce :Dobře. (dodala bych ještě, že je to ta nejvíc zavádějící otázka rodičů, kterou bychom ani neměli pokládat, jelikož se rovná tomu, jako bychom se vůbec na nic neptali – o tom, na co jsem přišla, jak s dítětem komunikovat, aby s Vámi mluvilo se dozvíte tady.)

 

⇒  Už si nepamatuje, co se událo ve školce, kde byli na procházce, s kým si hrálo. Jeho myšlenky jsou zaměřené na činnosti, které bude dělat odpoledne, bude si hrát, půjde s Vámi ven…nemá čas si vytřídit myšlenky a emoce. Často reaguje jinak než bychom si přáli.

 

 

Proto píšu o tom nejdůležitějším momentu dne.

 

Udělejte si čas na vyslechnutí Vašeho broučka před spaním. Velmi to potřebuje! Bude usínat s klidnou dušičkou s vědomím, že jste byla u něj a že jste mu věnovala sebe.

 

Proč by mělo mít dítě pocit, že na něj nemáte večer čas?

Proč byste Vy měli mít pocit, že na Vás dítě, když přijde ze školky, nemá čas a že nechce komunikovat?

 

 

Buďte s Vašim dítětem na stejné vlně v tuto magickou chvíli, propojte se citově, poslouchejte, vnímejte a budete oba spokojeni.

 

Čas před spaním Vašeho dítěte je darem, který mu můžete věnovat, dokud nepřijde moment, kdy  bude dítě velké a na tyto chvíle budete už jen vzpomínat se slzičkou v oku….

 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2021 Instantnistesti.cz