Jak podpořit zájem dětí o kreslení?

Proč dítě nechce kreslit?

 

Co způsobuje nechuť ke kreslení?

 

Když dítě dostane do ruky pastelku, tužku nebo cokoliv, co zanechává za sebou nějakou stopu, má nesmírnou radost a na jeho obličeji se ukáže úsměv. Je nadšené! Tato zkušenost je pro něj něčím výjimečným. 🙂

 

Kreslení, malování, lepení, vystřihování a další činnosti pomáhají rozvíjet dětskou tvorbu, jeho kreativitu, fantazii. My, rodiče, jsme pozorovateli a odběrateli jeho umění.

My jsme pro ně důležití a měli bychom dítě stále podporovat. Ovlivňujeme tím celý proces jeho vývoje a také jeho kreativitu a vztah ke kreslení.

Proč je naše podpora důležitá?

 

 

  • dítě se učí ovládat pohyby rukou

 

  • ovlivňuje jemnou motoriku, grafomotoriku

 

  • učí se držet pastelku a podporuje pohyb vycházející z ramene, který se postupně během jeho vývoje mění

 

  • poznává barvy

 

  • učí se pozorování a vnímání všeho kolem sebe

 

  • učí se udržet pozornost

 

  • rozvíjí fantazii

 

 

 

Ale jak podporovat u dítěte radost a nadšení z kreslení?

 

  • Jak postupovat, když je Vaše dítě stále v pohybu, je živé a neusedí na místě?

 

  • Co udělat, aby si sedlo ke stolečku a začalo kreslit?

 

  • Jak jej podpořit, aby si tuto činnost oblíbilo?

 

 

 

Myslíte si, že nebudete úspěšní?

 

Je třeba nějak začít a pokusit se o to. Nebojte, zvládnete to 🙂 Chce to jen kapičku trpělivosti.

 

Na vás je, abyste tuto činnost nenápadně připojili do každodenních činností a her.

 

 

Začněte venku, když jdete na procházku!

 

Dítě může kreslit ve sněhu na chodníku – botou, klackem nebo taky smetákem.

 

Kupte křídy a když není sníh a neprší, tak malujte s dítětem venku na chodníku. Je to oblíbená činnost většiny dětí, barevné křídy rychle vtáhnou dítě do této činnosti.

 

Chodíte na pískoviště?

Postačí větvička nebo klacek, kterým může dítě malovat v písku. Je to skvělá forma kresby, jelikož dítě má možnost kreslit obrázky větších rozměrů. A když se mu obrázek nebude líbit – bez problémů jej smaže a nakreslí nový.

 

 

 

Stejný princip můžete zavést i doma. Nasypte mouku nebo hrách, čočku  na hlubší tác nebo do pekáče a Vaše ratolest s použitím prstu bude vytvářet své obrazy. Uvidíte, jakou bude mít radost! 🙂

 

 

 

Povzbuzujte dítě, ale nenuťte je. Ukažte mu různé způsoby kreslení – pastelkami, tužkou, prstíky, štětcem vodovkami, houbičkou, možná se mu to bude líbit a možná i ne. Nevadí.

Počkejte, až bude chtít a do té doby ať malujte vším, co je možné, venku.

 

Nabídněte dítěti větší kreslící plochu – velký karton, balící papír nebo stačí jen změnit barvu papíru, třeba koupit papíry barevné.

 

Moje kamarádka nalepila na jednu stěnu pokojíčku balící papír. Jsou to takové velké archy, které lze koupit v papírnictví. Díky tomu mohla její dcerka bez problémů kreslit na stěně.

 

Předešla nechtěné malbě na nepřikryté stěně jednoho pokoje 🙂 Stejně, jak to bylo s mým bratrem, kterému byly 3 roky…..

 

Maminka byla v kuchyni a bráška v obýváku. Chvíli byl v klidu a bylo ticho. Tak se maminka ptá: „Zlatíčko, co děláš?“ „Píšu.“ uslyšela. „Tak piš, zlatíčko, piš“. Párkrát se brášky zeptala a ten ujišťoval, že píše. (kreslí). A když přišla do obýváku, uviděla to umělecké dílo – celá stěna byla  pokreslena 🙂

 

 

A co třeba malování na zamlženém okně nebo zrcadle?

Pro mě to byla oblíbená činnost! Dělám to dodnes, ale na zasněženém autě 🙂 A mí kluci stejně tak, jako já 🙂

 

 

Nebo ukládat na talíři neuvařené těstoviny nebo piškoty a tvořit z nich nějaký obrázek nebo tvar?

 

 

 

Možná Vás napadají ještě omalovánky.

Spíš bych je v předškolním věku  do cca 5 let nedoporučovala z tohoto důvodu, že nutí dítě pohybovat se v ohraničeném prostoru, což brzdí jeho fantazii a smysl pro kreativitu. Každý má na to jiný názor, já bych s tím počkala.

 

A co ještě můžeme udělat, abychom dítě podpořili?

 

Pokuste se kreslit společně s ním: dítě nakreslí hlavu, vy tělo, dítě ruce, vy nohy… apod.

 

Společné kreslení je velká zábava! Vyprávějte si, popisujte, co jste vytvořili a podporujte každý krok, který dítě udělá.

 

 

Nesnažte se opravovat to, co dítě nakreslilo i kdyby to bylo něco hodně abstraktního, co by nepřipomínalo daný předmět či osobu.

Podporujte a chvalte. Povzbuďte jej, ať Vám poví něco o obrázku, který právě vznikl.

 

Maminko, tatínku, pamatujte, to je umění!

 

Dítě kreslí na základě své fantazie, kreslí tak, jak vidí realitu, svět kolem sebe, jak se cítí.

 

Když nakreslí sluníčko jinou barvou než žlutou nebo místo kolečka jiný tvar, neměli bychom jej omezovat tím, že sluníčko je přece žluté a kulaté.

Takovým způsobem jej tlačíme do těch pevně zarytých stereotypů a zvyků. Ukazujeme mu realitu takovou, jakou ji máme zakódovanou my. Jednak jej budeme zařazovat do nějakých konkrétních kolejí a také mu budeme ukazovat, že něco dělá špatně.

 

 

Právě taková banální, na první pohled, věc může způsobit nechuť dítěte do dalšího kreslení. Nebude si věřit, jeho snaha něco nakreslit bude zmařena pocitem nejistoty, že něco nakreslí nesprávně.

 

 

Ponechte děti v jejich magickém světě.

 

To, že některé objekty vypadají jinak, než je  kreslí, není důležité. V mateřské škole se setká s jinými dětmi, které bude napodobovat, ale tentokrát to bude jeho volba, na základě jeho zkušeností a observace.

 

Spontánní  kresba je zrcadlem duše. Podporujme ji u našich dětí.

 

 

PS: Když už budete ukládat kresby Vašeho dítka do šuplíku a bude Vás zajímat, co nám jeho obrázek říká, co vše z něj můžeme vyčíst, jaké emoce, skryté myšlenky, jaký má vztah ke svým rodičům, sourozencům nebo co je trápí, inspirujte se  >>>> ZDE.

 

ebook
4 způsoby, jak se naučit číst z obrázku dítěte.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

© 2021 Instantnistesti.cz