Naděje umírá poslední

Jsem učitelka. Jsem také matka tří synů, manželka skvělého muže, podnikatelka, která vede eshop a také velký snílek a žena, která miluje nezávislost.

Poslední rok je pro mě velkou výzvou, jako ostatně pro všechny z Vás. Je pravda, že ještě předtím, než začala naše životy ovládat situace okolo koronaviru, jsem začala v sobě řešit otázku, zda mám něco změnit ve svém životě. Došla jsem k bodu, kdy jsem si uvědomila, že jsem si splnila všechny své sny, které jsem si vysnila jako malá holka. Vdala jsem se, mám děti, práci učitelky, vedu eshop a jsem zdravá a šťastná.

Poslední roky v mé práci vše probíhalo setrvačně, stále dokola, beze změn a já jsem zatoužila být někým jiným.

Ale ne tak v pravém slova smyslu. Chtěla jsem být i nadále sebou, ale vyzkoušet jinou práci. Změnit něco. Trvalo to pár dobrých let, kdy jsem stále přemýšlela a hledala.

Zda bych doopravdy udělala ten krok a dala výpověď, opustila své milované žáky, to si nejsem jistá. Ale lákalo mě to!

Je pravda, že jsem k tomu udělala před 13 lety první krok a založila jsem eshop www.mujeobchod.cz , který existuje dodnes.

Myslela jsem si tehdy, že odejdu ze školství a budu vést internetový obchod, ale nakonec jsem se rozhodla zůstat a mít na starosti také eshop. Bylo a je to náročné, ale vybrala jsem si to sama.

Zatímco jiní se odpoledne věnují svým koníčkům, já sedím u počítače. Zatímco jiní si večer čtou knížku, dívají se na oblíbený seriál, já pracuji na počítači nebo jsem ve skladu. Pomáhá mi manžel, tudíž nejsem na to úplně sama. Ale baví mě to.

Práce učitelky je zvláštní v tom, že jste v práci dopoledne, ale další práci si nosíte s sebou domů, kde pracujete dál. Nekončíte ve 13.00, jak se to může zdát.

Někdo se připravuje odpoledne, někdo večer, někdo zase v noci. Příprava na hodinu je neodmyslitelnou částí naší práce a nelze ji podcenit. Pokud se nepřipravíte, nebude hodina zajímavá pro žáky a nedosáhnete svého cíle v hodině. K tomu je třeba připočíst opravy sešitů a testů, hodnocení.

K tomu mám své vlastní děti, které i když jsou již větší, stále mě potřebují, pořád plánujeme společný volný čas, chodíme na procházky, na hory, na hřiště. Když byly menší, bylo to z časových důvodů více náročné.

Proč to všechno píšu?

Protože jsem si myslela, že můj život podnikající učitelky je nudný, stále dokola se opakující, všechno bylo stále stejné a proto jsem začala hledat možnost změny. Sama jsem nevěděla, co přesně hledám, co přesně chci. Ale chtěla jsem to moc!!!

A přišlo to.

Koronavirus, který změnil všechno. Ne, neděkuji koronaviru, jsem jen vděčná za změnu, díky které se můj dosavadní život otočil zcela naruby. Poznala jsem zákulisí online vyučování, stala jsem se mentorkou sedící před mými malými žáčky, kteří mi bezmezně věří a koukají na mě skrz monitor počítače. Je to zajímavá zkušenost 🙂

To negativní je, že…

♠ Děti sedí doma na distanční výuce. Mé (3 děti) samozřejmě taky.

♠ Já také učím distančně (před měsícem jsem chodila ještě do práce, jelikož učím ve sloučené 1.-2.třídě a tyto děti se mohly vzdělávat prezenčně ).

♠ Veškerá opatření omezující náš normální život jsou maximálně frustrující.

To pozitivní je, že…

♠ Před rokem jsem začala psát blog pro mámy – stejné jako já.

♠ O prázdninách jsem vytvořila své stránky www.instantnistesti.cz a začala se víc zaměřovat na své téma.

……Jak být mámou – manažerkou svého života, jak si umět užívat života, jak se respektovat a mít volný čas pro sebe.

……Téma děti, jejich výchova, příprava do školy, rozvíjení kreativity, myšlení a jejich vzdělávání jsou mi hodně blízké.

……Chci Vám ukázat, pomoct, navést, prozradit k čemu jsem došla za těch x let pokusů a omylů.

♠ Začala jsem psaním blogu a pokračuji psaním e-booků….

♠ Napsala jsem dva e-booky, ze kterých mám radost, jelikož již hodně ženám pomohly – „23 magických vět, které musíte říct svému dítěti.“ a

„4 způsoby, jak se naučit číst z obrázku dítěte“.

A to vše díky jinému tempu a změně dosavadního života.

Změna přišla, ale jinak, než jsem očekávala.

Jak to bude dál?

Zatím vyčkávám, co bude dál, co mě ještě čeká.

Nyní – už nejspíš po sté mám velkou naději na lepší zítřky, aneb, zda pustí děti do školy, abych je měla tam, kde se mi s nimi nejlépe pracuje. A miluji tu práci. Ten rok vzhůru nohama mi to dal patřičně najevo.